Třinec
Statutární město Třinec se nachází zhruba padesát kilometrů od Ostravy a po nedalekém Jablunkovu je druhým nejvýchodnějším městem České republiky. Třincem od jihu na sever protéká řeka Olše, jejíž tok dále od města tvoří hranici s Polskem. Nedaleko se nachází i hranice se Slovenskem.
Třinec se nachází v okresu Frýdek-Místek a administrativně spadá do Moravskoslezského kraje. Ve městě ležícím na území historického Těšínského Slezska žije podle sčítání občanů z roku 2018 přes 35 tisíc obyvatel. Zajímavostí je, že zatímco centrum města se nachází v nadmořské výšce 306 metrů nad mořem, nejvyšší bod dosahuje výšky takřka 1000 metrů. Je jím televizní vysílač na Javorovém vrchu.
V polovině 20. století byl Třinec jedním z předmětů sporu mezi tehdejším Československem a Polskem. Nejprve byl zahrnut do prozatímní polské části Těšínska, ale po tzv. „Sedmidenní válce“ byl obsazen Československem a rozhodnutím arbitráže v roce 1920 byl přiřčen Československu.
Před vypuknutím druhé světové války se stal Třinec součástí nacistického Německa, zpět k Československu byl znovu připojen po konci války. Až do roku 1958 si Třinec nárokovalo sousední Polsko. V Třinci se dodnes hlásí část obyvatelstva (kolem 17 %) k polské národnosti.
Zajímavostí je, že Třinec patří k vůbec nejreligióznějším městům v České republice. K náboženskému vyznání se totiž v roce 2011 k určitému náboženskému vyznání přihlásilo přes 60 % obyvatel.
Ve městě sídlí významná huť – Třinecké Železárny. Ty jsou největším producentem oceli v České republice a řadí se k důležitým zaměstnavatelům v regionu. Za dobu svého fungování vyrobily více než 170 milionů tun oceli. Český výrobce se specializuje především na produkci dlouhých válcovaných výrobků. Kromě toho Třinecké Železárny vyrábí také kolejnice, příslušenství pro vlakovou dopravu a zajímavostí je, že ocelové trubky z Třince tvoří i střešní konstrukci Olympijského stadionu v Berlíně.
Třinec se nachází v okresu Frýdek-Místek a administrativně spadá do Moravskoslezského kraje. Ve městě ležícím na území historického Těšínského Slezska žije podle sčítání občanů z roku 2018 přes 35 tisíc obyvatel. Zajímavostí je, že zatímco centrum města se nachází v nadmořské výšce 306 metrů nad mořem, nejvyšší bod dosahuje výšky takřka 1000 metrů. Je jím televizní vysílač na Javorovém vrchu.
V polovině 20. století byl Třinec jedním z předmětů sporu mezi tehdejším Československem a Polskem. Nejprve byl zahrnut do prozatímní polské části Těšínska, ale po tzv. „Sedmidenní válce“ byl obsazen Československem a rozhodnutím arbitráže v roce 1920 byl přiřčen Československu.
Před vypuknutím druhé světové války se stal Třinec součástí nacistického Německa, zpět k Československu byl znovu připojen po konci války. Až do roku 1958 si Třinec nárokovalo sousední Polsko. V Třinci se dodnes hlásí část obyvatelstva (kolem 17 %) k polské národnosti.
Zajímavostí je, že Třinec patří k vůbec nejreligióznějším městům v České republice. K náboženskému vyznání se totiž v roce 2011 k určitému náboženskému vyznání přihlásilo přes 60 % obyvatel.
Ve městě sídlí významná huť – Třinecké Železárny. Ty jsou největším producentem oceli v České republice a řadí se k důležitým zaměstnavatelům v regionu. Za dobu svého fungování vyrobily více než 170 milionů tun oceli. Český výrobce se specializuje především na produkci dlouhých válcovaných výrobků. Kromě toho Třinecké Železárny vyrábí také kolejnice, příslušenství pro vlakovou dopravu a zajímavostí je, že ocelové trubky z Třince tvoří i střešní konstrukci Olympijského stadionu v Berlíně.
photo: Marek Džupin
Co vidět v Třinci?
Třinec se nachází v podhůří Moravskoslezských Beskyd a nižších Slezských Beskyd. Obě pohoří jsou oblíbenou destinací turistů, cykloturistů a během zimních měsíců také lyžařů a běžkařů. V blízkém okolí Třince se nachází vrcholy Ostrý, Velká Čantoryje a Javorový vrch, kde se nachází lyžařské středisko. Vzhledem k jedinečným podmínkám je Javorový vrch rovněž oblíbeným místem pro paragliding.Unikátní architektonickou památkou byl dřevěný kostel Božího Těla v Gutech, jenž je zapsán také v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. V roce 2017 ovšem shořel a ostravsko-opavské biskupství nyní chystá jeho obnovu. Výrazně pomoci by měla veřejná sbírka, do které přispěli dárci více než třemi a půl miliony korun.